Představte si, že procházíte Tokiem, koupíte si v automatu nápoj, dopijete ho a začnete se rozhlížet, kam vyhodit prázdnou plastovou lahev. Ujdete sto metrů, dvě stě, možná celý kilometr. Nikde nic. Přitom kolem vás nejsou poházené papírky, nedopalky ani plastové obaly. Ulice jsou čisté, chodníky upravené a dokonce i na rušných nádražích často nenajdete téměř žádný nepořádek. Jak je tedy možné, že nikde nejsou odpadkové koše a přesto je v ulicích pořádek?
Proč v Japonsku zmizely odpadkové koše?
Abychom pochopili, proč je dnes hledání odpadkového koše v Japonsku někdy skoro detektivní práce, musíme se vrátit o několik desetiletí zpátky. Jedním z důležitých historických momentů byl rok 1995, kdy došlo k teroristickému útoku sarinem v tokijském metru. Členové sekty Óm šinrikjó tehdy vypustili nervově paralytickou látku v několika soupravách metra. Útok si vyžádal lidské životy a tisíce zasažených lidí. Japonská společnost byla otřesena a bezpečnost na veřejných místech se stala mimořádně citlivým tématem. Po útoku byla přijímána přísnější bezpečnostní opatření a z řady veřejných prostor začaly mizet odpadkové koše. Uzavřené nádoby totiž představovaly potenciální místo, kam by bylo možné ukrýt nebezpečný předmět. Podobná bezpečnostní opatření se později objevovala také při významných mezinárodních událostech.
Bylo by ale nepřesné tvrdit, že právě tento útok je jediným důvodem, proč dnes v Japonsku koše chybějí. Jejich počet ovlivňují také náklady na údržbu, komplikované třídění odpadu a snaha zabránit tomu, aby lidé do veřejných nádob odkládali odpad z domácností. Navíc Japonsko nemá jednotné pravidlo, které by veřejné koše zakazovalo. V některých městech a na nádražích je najdete, jinde téměř vůbec. Jejich dostupnost se může měnit i podle aktuálních bezpečnostních opatření.
Japonci mají jednoduché pravidlo: Co si přinesu, to si také odnesu
Nedostatek košů totiž není jen otázkou bezpečnosti nebo městské infrastruktury. Souvisí také s přístupem Japonců k veřejnému prostoru a osobní odpovědnosti a to je myslím hlavní důvod, proč to zde tak funguje. V Japonsku je poměrně běžné, že si člověk svůj odpad jednoduše odnese domů nebo na místo, kde ho může správně vyhodit. Neznamená to, že by všichni Japonci vždy dodržovali pravidla a nikdy nic neodhazovali. Ani japonská města nejsou dokonale čistá. Přesto je zde tento způsob chování mnohem samozřejmější, než na jaký jsme zvyklí v mnoha evropských zemích.
Velkou roli v tom hraje také výchova. Japonské děti se už ve škole běžně podílejí na úklidu tříd, chodeb a dalších společných prostor. Tento systém, známý jako sódži, je učí, že čistota není pouze záležitostí uklízečky nebo městských služeb, ale také těch, kdo daný prostor využívají. Podobný přístup je možné pozorovat třeba při sportovních událostech. Japonští fanoušci na sebe opakovaně upozornili tím, že po skončení fotbalových zápasů uklízeli tribuny, a to i na stadionech v zahraničí. Za tím vším můžeme vidět také širší japonské kulturní principy. Například wa, tedy důraz na společenskou harmonii, nebo mottainai, který vyjadřuje nechuť k plýtvání a neúctě k věcem a zdrojům. Nejde o přímé vysvětlení absence košů, ale o hodnoty, které pomáhají pochopit, proč je ohleduplnost ke společnému prostoru v Japonsku tolik důležitá.
Kde tedy můžete odpadky vyhodit?
Naštěstí to neznamená, že budete muset všechny odpadky vozit v kufru až zpátky do České republiky. Jen je potřeba trochu změnit své návyky a vědět, kde hledat.
1. Konbini – japonské večerky
Obchody jako 7-Eleven, FamilyMart nebo Lawson jsou pro cestovatele malou záchranou. V některých pobočkách najdete koše přímo v prodejně, někde před vchodem. Rozhodně ale ne všude. Tyto koše jsou zpravidla určené především pro odpad vzniklý při nákupu v daném obchodě. Není proto vhodné do nich vysypat celý obsah batohu, který jste nasbírali během dne.
2. Nápojové automaty
Japonsko je proslulé svými nápojovými automaty, které najdete téměř všude. Vedle některých z nich stojí speciální nádoby na prázdné PET lahve a plechovky. Pozor ale na jednu věc. Tyto nádoby nejsou univerzální odpadkové koše. Nepatří do nich obaly od jídla, papírové kapesníky ani jiné směsné odpadky. Jsou určené pro označené nápojové obaly.
3. Železniční stanice a nádraží
Na větších železničních stanicích, zejména tam, kde zastavují šinkanseny, můžete narazit na tříděné odpadkové koše. Bývají například poblíž míst, kde se prodávají nápoje nebo obědové krabičky ekiben. Neplatí to ale automaticky pro všechna nádraží. Některé železniční společnosti koše odstranily nebo jejich počet omezily.
4. Hotely a místa, kde se podává jídlo
V hotelu můžete svůj běžný cestovní odpad zpravidla vyhodit do koše na pokoji, případně se zeptat personálu, kam patří větší množství obalů. V restauracích a provozovnách rychlého občerstvení zase často najdete nádoby určené pro odpad vzniklý při konzumaci na místě.
Pokud si koupíte něco k jídlu ve stánku nebo na tržišti, vyplatí se sníst to přímo u prodejce. Někteří obchodníci mají připravené nádoby na obaly od vlastních výrobků. Pokud si nejste jistí, můžete se jednoduše zeptat.
Jak se na cestování bez odpadkových košů připravit?
Možná vás překvapí, ale sáček na odpadky patří mezi věci, které bych při cestování po Japonsku doporučil téměř stejně samozřejmě jako powerbanku nebo pohodlné boty. Stačí si trochu upravit obsah batohu, který nosíte na každodenní výlety. Nejužitečnější věcí je obyčejný malý sáček na odpadky. Nezabere prakticky žádné místo a během dne vám ušetří spoustu starostí. Můžete do něj odložit obal od onigiri, papírový kapesník nebo sáček od sladkostí a později vše vyhodit na vhodném místě. Doporučuji rovněž schovávat si igelitové tašky, které dostanete při nákupu v konbini, takto nemusíte vozit z Česka zásobu sáčků.
Osobně bych doporučil následující výbavu:
-
Malý uzavíratelný sáček na běžné suché odpadky.
-
Druhý nepropustný sáček na vlhké nebo znečištěné obaly, aby vám neušpinily ostatní věci v batohu.
-
Kapesní balení papírových ubrousků, které se hodí zejména při nákupu pouličního jídla.
-
Malý ručník nebo látkový kapesník. Na některých veřejných toaletách totiž nenajdete papírové ručníky ani vysoušeč rukou.
-
Opakovaně použitelnou lahev na vodu, pokud ji během dne můžete doplňovat ( např. v Tokiu je spousta míst kde lze vodu zdarma doplnit).
